Vazba V2 - lepená

Autor admin acount on February 16, 2011 | Print | Bookmark

Spolu s vazbou V1 patří mezi nejčastěji používané vazby. Setkáváte se s ní na spoustě druhů tiskovin určených "na jedno použití", jsou to různé větší katalogy (určitě znáte katalog IKEA :-)), telefonní seznamy, skripta, nebo levné knihy bez pevné obálky tzv. paperbacky. vazba V2 je také velmi často používaná při výrobě periodických tiskovin, zejména časopisů. Zde by však síla hřbetu neměla být menší než 4 mm.

Výroba

Už jdu spát... informace doplním zítra :)

Malosériová výroba vazeb V2

Pro představu o malosériové výrobě doporučujeme shlédnout následující video.
Celá výroba probíhá poměrně jednoduše, do lepícího stroje se upevní knižní blok (vytištěné strany knihy, brožury, skript,...). Lepící stroj poté zdrsní hřbet budoucí knihy. Zdrsnění se nejčastěji provádí frézováním "zubatým kotoučkem", některé lepičky používají místo frézky "pohybující se drátěný kartáč". Tím se naruší struktura papíru - vytáhnou se vlákna papíru.

Na takto připravený hřbet knihy se následně nanese vrstva lepidla (dnes nejčastěji tavného). Nános se provádí pomocí točících se válečků nad kterými projede upevněný knižní blok.

Následně dojde ke slepení s připravenou obálkou knihy. Těsně před slepením se ve stroji ještě obálka naohýbá a naryluje podle tloušťky knižního bloku.

Tímto způsobem se lepená vazby vyrábí v menších ofsetových tiskárnách a v malosériových digitálních tiskárnách.

Jedná se prakticky o kusovou výrobu, proto je v digitálních tiskárnách možné mít každý výtisk knihy jako originál. Tímto způsobem není problém vyrobit i jednokusové záležitosti.

Technologie výroby

Jednotlivé listy, čtyřstránkové složky, složky speciálně perforované nebo slepované ve hřbetním lomu jsou spojeny ve hřbetě do knižního bloku syntetickým lepidlem a zavěšeny do čtyřikrát i vícekrát rýhované kartonové nebo laminované obálky a následně oříznuty po třech stranách.

Podle normy ON 88 3750 pro knižní vazby je i u vazby V2 stanovena tloušťka bloku. U papírů s plošnou hmotností do 90 g/m2 je stanovena tloušťka vazby na 4 - 35 mm. Pro spojení dvoulistů je doporučeno frézování nebo slepování. U papírů s plošnou hmotností do 100 g/m2 je stanovena tloušťka vazby na 5 - 40 mm při spojování složek speciálně perforovaných ve hřbetním lomu, a 5 - 20 mm při spojování složek slepených ve hřbetním lomu. I u vazby V2 je možné překročení limitů stanovených normou.

Po nanesení lepidla se spojený knižní blok zavěšuje do kartónové nebo laminované obálky. Obálka je bez záložek, čtyřikrát nebo vícekrát rýhovaná. Dvě rýhy jsou umístěny uprostřed na tloušťku hřbetu, z obou stran je ještě jedna rýha, která je vzdálená 4 - 6 mm od hřbetu. Při zavěšování musí být obálka přilepena v celé ploše mezi první a čtvrtou rýhou. Na obálku se nejčastěji používají oboustranně natírané kartony.

Vnitřní strana obálky by neměla být leštěná nebo lakovaná a zároveň v oblasti mezi rýhami v ploše potisknutá, protože obnažený papír má vyšší nasáklivost lepidla, a proto je také vhodnější pro spojení knižního bloku s obálkou. Směr vláken papíru knižních složek a obálky musí být, zejména při technologii frézování, souběžný se hřbetem vazby. V opačném případě může docházet k praskání obálky.

Technologický postup lepené měkké vazby je závislý na druhu složek (složené klasicky bez úpravy nebo perforované či slepované ve hřbetním lomu), použité technologii (bez zachování nebo se zachováním hřbetů složek) a zvoleném typu vazby (standardní V2 nebo oblepená vazba V2a). Je možné použít všechny druhy výroby včetně kontinuální technologie. Tato vazba se však v současné době zhotovuje ve speciálních lepicích strojích, které umožňují zapojení do automatických výrobních linek. Ty se vzhledem k určité náročnosti vazby ukazují jako nejvýhodnější.

Kategorie: knihařské zpracování

Poslední změna February 16, 2011 with 7589 views